Ftipy

[no-X]

zrovna na expozici opravdu poškrábání vliv nemá... možná na kontrast a chování v protisvětle

[wapok]

Pod pojmem "ruply nervy" si představuji něco zcela jiného, než vtipně zveličit absurditu inzerce.
Aneb - porušený povrch na přední čočce má vliv na výslednou expozici asi tak, jako chybějící přední kolo na výslednou rychlost jízdy !
(1000MB má zadní náhon)
Aneb - kupte ten objektiv, já jsem vám garantoval výslednou expozici...nic jiného !
- kupte to auto, já jsem vám garantoval výslednou rychlost...nic jiného !

BTW, co je to "porušený povrch na přední čočce"

klavido@inmail.cz má ode mne tři palce nahoru, protože některý inzeráty na (nejen) Paladixu jsou tak absurdní, že se nehodí k ničemu jinému, než k persifláži.
---------------------------------------------

Perzifláž (z francouzského siffler - písknout) je výrazový prostředek, který se používá k zesměšnění. Používá principu posměšného napodobení, satirického zpitvoření obsahu, tématu nebo motivu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Perzifláž

Perzifláž - persifláž – druh ironie, jejímž záměrem je zesměšnit napodobené dílo nebo autora; má zpravidla formu parodie nebo ironizujících narážek http://leccos.com/index.php/clanky/perziflaz

Persiflage [-fláž], z franc., posměch, úštipek. Ottův slovník naučný

[no-X]

Suprová svatební momentka z padacího mostu.

http://zpravy.idnes.cz/zriceni-svatebca ... zpravy_kvi

Fotograf: "Vyblejsknu vás na mostě, jděte tam všichni a skákejte, ať je to akční!"

[karcer]

Lepší příjmení než Vyoralová by se pro tuto nevěstu těžko hledalo

Trošku mi to připomíná svatbu bratrance kde všichni svatebčané dostali salmonelu ..
Svatební cesta se salmonelou ..
Ještě že mě nepozvali

Sent from my GT-I9100 using Tapatalk

[ouderec]

Já taky dobrá čecha!!!

[Krápník]

___ ___ ___ ___

Krápník

[Krápník]

Pan Železný, dříve Eisener se konečně vrátil do Prahy. Zcela náhodně potká na korsu u Koruny svého přítele, pana Růžičku, dříve Rosenkranz. "Ale, ale, kde se ty tři roky toulali, pane Eisener?" ptá se přítel.
"No, vědí, byl jsem na cestách!"
"A to si nemohli dopřát lepšího advokáta?"

Roubíček a Kohn byli kamarádi, pak se během války jeden druhému ztratili a narazili na sebe až za totality v Karlových Varech.
Kohn povídá Roubíčkovi:
"No, já jsem teď v Moskvě, tak až tam někdy budou, tak mě můžou vyhledat."
Roubíček jede příští rok s ROH na zájezd do Sojuzu, a tak si říká, co bych Kohna nevyhledal. Vytáhne z portmonky ušmudlaný papírek s adresou a poprosí prvního taxikáře, aby ho tam odvezl. Taxikář zbledne, jde do haptáku a Roubíčka strčí do volhy. Vyklopí ho před Kremlem. Roubíček se diví, ale ukáže papírek vojáčkovi stojícímu před Kremlem. Ten zbledne a ukáže Roubíčkovi, že má jít dál. Roubíček jde, a tak jest mu ukázáno až na konec dlouhé, předlouhé a tmavé chodby. Tam přede dveřmi stojí další dva vojáčci, Roubíček jim ukáže papírek, oni otevřou dveře a tam sedí Kohn za velikánským psacím stolem:
"Jdou dál, Roubíček, udělaj si pohodlí!"
Roubíček je bez sebe:
"Kohn, probůh, co voni tady dělaj"?!
Kohn na to skromně:
"No já to tady vedu".
Roubíček:
"Kohn!!! Prosimich! Ale jak to, že o tom nikdo neví?"
A Kohn na to:
"No, Roubíček, přece mě znají, přece takovouhle schmutzig firma nepovedu pod svým jménem!"

Hezký letní den, Kohn jde po ulici a vidí, jak se na balkoně opaluje kyprá paní Sternová, jenom tak v nedbalkách.
"Voni jsou tak pěkná, paní Sternová, hned bych se s nima pomiloval."
"No dovolte," ohradí se paní Šternová, "copak jsem nějaká děvka?"
"Pardon, madam," povídá Kohn, "a kdo tu mluvil o placení?"

Jde Kohn ulicí a vidí Sternovou, jak kouká z okna.
"Paní Sternová, nechtěli by si se mnou pošpásovat? Počítám, že jejich manžel je zrovna mimo město, jsou doma tak sama, já taky..."
"No dovolej, pane Kohn!"
"No, když nechtějí, tak nechtějí..."
"Nepovídám, že nechci - ale ta drzost!"

Protože Arabové měli převahu v propagandě, řekli si židi, že to musí změnit. Natiskli letáky a přemýšleli, jak je dopravit na arabské území. Nakonec vypsali výběrové řízení, kdo je tam dopraví.
Přihlásil se jediný Kohn a měl tři podmínky. Když se nevrátí do roka, musí ho prohlásit za národního hrdinu, postavit mu pomník a jeho ženě vyplatit milion dolarů. Vzal letáky a odjel.
Za rok nic, tak Kohnově ženě vyplatili peníze, postavili Kohnovi pomník a prolásili ho za hrdinu.
Za tři roky se Kohn vrátí živý s zdravý.
Hned tisková konference s hrdinou a otázka, proč tam byl tak dlouho, jestli byl vězněn nebo co.
Kohn odpověděl:
"To byla ta nejsložitější práce mého života. Víte, jak jsem se nadřel, než jsem všechny ty letáky prodal?"

Potkal profesor na penzi na ulici Icika a ptá se:
"Co děláš, Iciku?"
"Ále, pane profesore, jsem teď obchodníkem."
"Ty a obchodník? Vždyť jsi byl největší lempl na čísla, jakého jsem znal! Jak to vlastně děláš?"
"Ále, pane profesore, za jeden šekel koupím, za tři prodám - no a ty dvě procenta zisku mi docela stačej."

Kohn přijde neočekávaně domů a najde svou ženu Sáru ih flagranti s Roubíčkem. Sáry si nevšímá, obrací se na Roubíčka a s opravdovým zájmem se ptá:
„Já se jim divím, Roubíček, copak já, já musím, ale probůh - proč voni?“

Potká Kohn Roubíčka a říká:
„Jé, Roubíček, vědí co je nového? Jejich manželka spí se Sternem. To nevědí? Ale nakonec, Roubíček, to je vlastně dobře, že to nevědí.“


... schmutzig firma !!!

___ ___ ___ ___

Krápník