Názvy objektivů a optická schémata

Přehledy a technické detaily objektivů

Obecné informace o objektivech

Příspěvekod no-X » 27 zář 2009, 16:34

Obecné informace o objektivech

Základními parametry objektivu jsou ohnisková vzdálenost a světelnost.

Ohnisko

Ohnisková vzdálenost určuje, jak rozsáhlou část scény dokáže objektiv zachytit. Uvádí se v milimetrech (před válkou v centimetrech nebo v palcích). Pro kinofilm odpovídají ohniska do 40mm širokoúhlým, od 41-60mm standardním (podobný záběr, jako má lidské oko), 61-100mm objektivy se obvykle označují jako kratší teleobjektivy nebo portrétní (nedeformují, ale ještě mají příjemnou perspektivu) a přes 100mm jsou pak teleobjektivy.

Vzhledem k různě velkým senzorům v digitálních zrcadlovkách je nutné tyto hodnoty přepočítat. Např. zrcadlovky Oplympusu mají senzor oproti kinofilmovému políčku poloviční, takže se na nich objektivy chovají, jako by jejich ohnisková vzdálenost byla dvojnásobná. Např. širokoúhlý 25mm objektiv bude na olympusu fungovat jako 50mm záklaďák.

Obrázek


Světelnost a clona

Světelnost je definována jako poměr vstupní pupily objektivu a jeho ohniskové vzdálenosti. Tahle definice je myslím, pro normálního uživatele trochu zavádějící, protože si většina lidí pod pojmem vstupní pupila představuje průměr přední čočky, ale to obvykle neodpovídá realitě. Snáze si to lze představit jako určité množství světla, které dokáže objektiv zachytit. Když budete mít 50mm f/2 objektiv a 100mm f/2 objektiv a oběma uděláte fotku se stejným expozičním časem, budou obě stejně exponované.

Světelnost se značí čísly jako f/1.4, f/2.8 a podobně. Čím je číslo menší, tím je světelnost vyšší. Protože ale často není pro fotografování potřeba tak vysoká světelnost, jakou optický design nabízí, obsahuje objektiv obvykle clonu, se kterou je možné světelnost zredukovat. Tím se také zredukují některé optické vady a zvětší hloubka ostrosti, díky čemuž jsou více zacloněné snímky ostřejší.

Následující čísla jsou tzv. celá clonová čísla - každé další znamentá přesně poloviční množství propuštěného světla, oproti předchozímu:

f/1 - f/1.4 - f/2 - f/2.8 - f/4 - f/5.6 - f/8 - f/11 - f/16

Mnohé objektivy nabízejí clonění i v menších skocích. Clonění ale nezvyšuje ostrost donekonečna; při výrazném uzavření clony, kdy zbývá jen malý otvor, se začne projevovat difrakce, což je fyzikální jev, kdy se světlo po průchodu malým otvorem má tendenci šířit rozptýleně, následkem čehož ostrost klesá. Čím je objektiv opticky kvalitnější a čím má senzor zrcadlovky menší snímací body, tím dříve se difrakce může začít projevovat. Např. dobré základní objektivy dosahují maxima kolem f/5 a při vyšším clonění už se ostrost nezvyšuje, nebo klesá.


Ještě mohu přiložit jednoduchý informační příspěvek, který jsem před časem napsal pro jiné diskusní fórum a který je psaný v tochu obecnějším duchu (hlavně na moderní objektivy, ale obecná pravidla platí i pro manuální skla):

ohnisko (focus)

První podstatný údaj - uvádí se v milimetrech a zjednodušeně znamená, jak široký bude záběr objektivu. Menší hodnoty znamenají široký záběr, vyšší hodnoty nesou teleobjektivy.

pod 35mm = širokoúhlé
cca 50mm = standardní
nad 75mm = teleobjektiv


zoomy

Mnoho objektivů nabízí možnost proměnlivého ohniska - jsou to tzv. transfokátory nebo po novu zoomy. U kompaktních fotoaparátů, kde prakticky vždy rozsah zoomu začíná na 28 nebo 35 milimetrech, bývá uváděno jen "zoom 6x" nebo "zoom 10x". U objektivů pro zrcadlovky, které bývají specializované a mohou zahrnovat např. jen tele-ohniska (např. 70-210mm) nebo je širokoúhlá ohniska (např. 12-24mm) se neuvádí tento násobek, protože by šlo o nicneříkající hodnotu, ale právě začátek a konec rozsahu. Když vydělíte vyšší číslo nižším, vyjde vám konkrétní "zoom".


pevná ohniska (primes)

Dost začínajících uživatelů se ptá, k čemu jsou dobré objektivy "bez zoomu" (např. 50mm), když za stejnou cenu lze pořídit zoom (18-55mm...). Primes mají lepší optické parametry (ostřejší, méně aberují, jsou světelnější).


crop factor

Jak už jsem zmínil, určitá ohniska odpovídají různým účelům. Současné rozdělení se hluboce zažilo už v začátcích minulého století a odpovídá použití objektivu s klasickým kinofilmem. Protože většina nových zrcadlovek používá snímací čipy menší, než je políčko kinofilmu, snímamjí v podstatě jen výřez (crop) a značení ohniska v milimetrech neodpovídá přesně. Pro přepočet stačí znát jen tzv. crop factor vaší zrcadlovky. Nejčastěji to je:

APS-H: 1,3x
APS-C (Nikon/Sony/Pentax/Samsung): 1,5x
APS-C (Canon): 1,6x
APS-C (Sigma): 1,7x
4/3" (Olympus, Panasonic): 2x

Pokud tedy na Olympus použijeme 25mm objektiv, bude se chovat jako 50mm objektiv na kinofilmu. Tzn. 25mm x crop factor (2x) = 50mm.

Na všech objektivech pro zrcadlovky, i pokud jsou určené pouze pro APS-C senzory nebo 4/3" systémy, jsou vždy uvedena nepřepočtená ohniska. Před nákupem objektivu je nutné si tenhle fakt uvědomit a přepočítat si to. Jinak bychom mohli zjistit, že zdánlivě širokoúhlý objektiv nám v kombinaci s 4/3" tělem širokoúhlou fotku prostě neudělá.


světelnost

Množství světla, které dokáže odcloněný objektiv dodat senzoru. Např. f/2, f/5.6, nebo f/1.4.... čím nižší číslo, tím je objektiv světelnější a vhodnější pro použití v slabších jasových podmínkách (čím více světla, tím méně šumu (nižší ISO) a kraší časy = méně rozmazaných fotek. Světelné objektivy bývají dražší a většinou (není to ale pravidlo) i rozměrnější a těžší. Z zoomů se může světelnost lišit na obou koncích rozsahu - např. f/2.8 v nejširším ohnisku a f/8 v nejdelším.

Světelnost se udává v tzv. clonových číslech, přičemž dvojnásobnou světelnost vyjadřuje číslo Obrázek× nižší. Základní řada tedy je:

f/1 - f/1.4 - f/2 - f/2.8 - f/4 - f/5.6 - f/8 - f/11 - f/16


bajonet objektivu (mounts)

Bohužel neexistuje žádný rozšířený standardizovaný systém, takže každá značka má svůj vlastní bajonet, který je fyzicky (a často i elektronicky) nekompatibiliní s konkurenčními. Je tedy třeba vybírat kompatibilní objektiv.


Canon

FD mount - pouze pro staré kinofilmové aparáty do r. 1987, nekompatibilní s novým EF
EF mount - současný bajonet Canonu
EF-S mount - fyzicky shodný s EF, ale objektivy s tímto bajonetem jsou určené jen pro senzory APS-C

někteří výrobci EF objektivů: Canon, Sigma, Tamron, Tokina


Minolta

A mount - bajonet převzalo Sony

někteří výrobci A objektivů: Sony (pod značkou Zeiss), Minolta, Sigma, Tamron, Tokina


Nikon

F mount - Nikon používá stejný bajonet téměř 50 let

někteří výrobci F objektivů: Nikon, Sigma, Tamron, Tokina


Olympus

MD mount - původní, dnes již mrtvý systém
OM mount - současný standard pro 4/3 systémy

někteří výrobci 4/3 objektivů: Olympus, Sigma, Leica, Panasonic


Panasonic

4/3 (OM) - současný standard pro 4/3 systémy

někteří výrobci 4/3 objektivů: Olympus, Sigma, Leica, Panasonic


Pentax

K mount (= Pk mount) - Pentax používá tento bajonet mnoho desítek let

někteří výrobci K objektivů: Pentax, Sigma, Tamron, Tokina, v historii bezpočet výrobců, nejrozšířenější bajonet 70.-90. let


Sigma

SA - mount, vyrábí pouze Sigma


Sony

A mount - bajonet převzatý od Minolty, kompatibilní

někteří výrobci K objektivů: Sony (pod značkou Zeiss), Minolta, Sigma, Tamron, Tokina


Alternativy

Pokud vám jsou skla za deset tisíc a více příliš drahá, nebo levné zoomy nedostačují kvalitou, existují i alternativní řešení - staré manuální objektivy. Samozřejmě je nutné počítat s ručním ostřením, ručním nastavení clony a někdy i s ruční expozicí (resp. odhadem expozice), takže je třeba určitá zkušenost. Jsou výhodné hlavně v pevných ohniscích nad 30mm. Starší širkoúhlé objektivy obvykle svojí kvalitou nepřekonávají moderní zoomy, takže je nedoporučuju - naopak na 50 a 85mm excelují.


M42 - mnoho objektivů dvacátého století bylo vyrobených pro M42 závit - s redukcí za cca 500Kč je možné je používat i se současnými zrcadlovkami. Vhodné především pro Canon, Pentax a Sigmu. Nevhodné pro Nikon (není možné zaostřit do nekonečna). Více viz samostatný thread zde na fóru.

M39 - předchůdce M42 systému, taktéž existují redukce

T2 - méně rozšířený systém, ale též pro něj existují redukce na současné aparáty

P6 - středoformátové objektivy Pentacon Six, Praktisix a Kiev 6 - redukce stojí kolem 1000Kč

---
konkrétní možnosti:

Canon: obrovský výběr skel M42 přes redukci, některé však mohou být nekompaitibilní s EOS 5D (zasahují do dráhy zrcadla)

Nikon: mnoho starých skel pro F mount, M42 přes redukci neostří do nekonečna (použitelné na makro nebo portréty), existuje redukce s optickým členem, která zajistí ostření do nekonečna, ale na úkor optické kvality

Pentax: kvanta starých skel pro K mount, dále M42 redukce

Sigma: obrovský výběr skel M42 přes redukci, výjimečně nekompatibilní (narážejí na protiprachový filtr)

---

výběr objektivů - konkrétně

Většina aparátů je prodávaná v setu s objektivem cca 18-55mm a podobně. Tyto setové objektivy jsou navrženy na co nejnižší cenu, takže mívají nižší světelnost a ostrost. Pokud se uživatelé cítí tímto objektivem omezeni, mění buďto základní zoom za světelnější, dokupují si např. světelný 50mm objektiv, nebo delší zoom, který rozsahem zhruba navazuje (např. 70-210mm).

Abyste nemuseli přepočítávat každé ohnisko crop factorem, připravil jsem základní tabulku, kde jsou ohniska v jednotlivých sloupcích přepočtena:

Obrázek


Jaké objektivy na co?

(uvedné ohniskové délky platí pro 35mm kinofilm, třeba vydělit crop factorem)

architektura, krajiny - širokoúhlý až standardní objektiv (20-70mm), není třeba vysoká světelnost, ale spíš ostrost a nižší aberace. Pro architekturu je vhodná i nízká distorze (geometrické zkreslení)

portrét - základní až krátké teleobjektivy (70-135mm) s vysokou světelností (f/2 a méně), někdy je žádána měkčí kresba, nepoužívají se širokoúhlé objektivy, neboť vlivem zvýraznění perspektivy zvýrazňují i nedostatky (předměty, které jsou blíže, budou vypadat větší - např. zvětší nos, zmenší oči atd.)

makro - podobně jako portrét, 50-200mm, důležitá je ostrá kresba a možnost ostření na krátké vzdálenosti (nebo mezikroužky)

zvířata - teleobjektivy (100 a více) se stabilizací (pokud není integrovaná v těle aparátu), pokud možno ostrá kresba a vyšší světelnost

noční focení - objektivy s pevným ohniskem se světelností f/2 a méně, pokud možno pod f/1.5 (nejdostupnější 50mm nebo cca 85mm), ideálně se stabilizací
Obrázek
Uživatelský avatar
no-X
 
Příspěvky: 1480
Registrován: 24 zář 2009, 20:32
Bydliště: Č.Budějovice

Legendární vynálezci

Příspěvekod no-X » 19 lis 2009, 18:49

Legendární vynálezci

Na intenetu se často dá narazit na zmínku, že některý objektiv vychází z práce určitého konkrétního fyzika/optika/objevitele/inženýra... Pro ty, koho zajímají jména těch největších + jejich nejzásadnější objevy, jsem připravil krátký přehled. Pokud by vás zajímaly konkrétní osoby více, zkuste anglickou wikipedii.

Někteří z nich pracovali pro různé firmy - aby bylo jasné, co pro kterou firmu navrhli, uvádím ji v závorce za jménem.

  • H. Dennis Taylor (Cooke)
    • Triplet Anastigmat (anastigmatický triplet, známý jako Cookův Triplet, design používaný téměř století)
  • Hans Harting [1868-1951] (Voigtlander)
    • Heliar - 1900 (rozšířený tripletm přední a zadní čočky nahradily tmelené dublety, korekce podélných optických vad)
  • Ludwid Jakob Bertele [1900-1985] (Ernemann)
    • Ernostar 40/2 - 1919 (úspěšný světelný objektiv, design předcházející Sonnaru, navrhl v 19 letech!)
    • Ernostar 50/1.8
    • Ernostar 50/1.5 - 1924, experimentálně
  • Ludwid Jakob Bertele [1900-1985] (Zeiss)
    • Biogon - 1951 (širokoúhlý objektiv standardní konstrukce pro VF/RF aparáty)
    • Sonnar 50/1.5 - 1932 (světelný objektiv pro VF/RF aparáty, derivát tripletu, skupiny tmelených čoček)
    • Sonnar 50/2 - 1930-31
    • Sonnar 85/2
  • Paul Rudolph [1858-1935] (Zeiss, od r. 1895)
    • APO Triplet - 1890 (společně s E.Abbé, nešlo o jednoduchý triplet, experimentální objektiv)
    • Anastigmat - 1890 (první objektiv s korekcí astigmatismu, později nazvaný Protar)
    • Planar - 1896 (první symetrický 6/4 double-gauss derivát, dobré korekce, pro nízký kontrast odložen)
    • Unar - 1899 (dnes již zapomenutý design ze 4 prvků zaměřený na redukci chromatické aberace)
    • Tessar - 1902 (hybrid Protaru a Unaru, vysoký kontrast, vysoký ostrost, nízká chromatická aberace)
  • Paul Rudolph [1858-1935] (Meyer)
    • Plasmat - 1918-1921 (univerzální design, adaptoval se pro velký formát, kino, makro a další účely)
  • Willy Merte [1889-1948] (Zeiss)
    • Biotar f/2 - 1927 (známý 58/2 je přepočet z roku 1936, na němž později stála celá sovětská produkce Heliosů)
    • R-Biotar 55/0,85 - 1932 (petzval design, s původním Biotarem opticky nesouvisí, supersvětelný rentgenový objektiv)
  • Albrecht Wilhelm Tronnier (Schneider)
    • Xenon 50/2 - 1925 (obdoba Merteho Biotaru)
    • Xenon f/1.5 - 1929 (7/5, 1-1-2|2-1)
    • Xenon f/1.5 - 1932 (7/6, 1-1-1|2-1-1, nevydán)
  • Albrecht Wilhelm Tronnier (Zeiss)
    • Ultron 50/1.8 - 1968
    • Super-Farron 86/0.87
  • Johannes Berger (Zeiss)
    • Planar 55/1.4 - 1957 (patent, objektiv by licencován dalším výrobcům)
  • Erhard Glatzel [1925-2002] (Zeiss)
    • Hologon - 1966 (vývojově zdokonalený Biogon)
    • Planar 50/1.4 (lepší než Bergerův 55/1.4)
    • Color-Ultron 50/1.8
    • Makro-Planar 60/2.8 (jeden z nejuznávanějších makroobjektivů vůbec)
    • "Hollywood" Distagon 28/2 - 1973 (legendární světelný širokoúhlý retrofokální objektiv)
  • Walter Woeltche [?-2.11.2008] (Zeiss)
    • Planar 85/1.2 (výroční objektiv, 50 a 60 let)
    • Planar 55/1.2 (výroční objektiv, 100 let společnosti Zeiss)

Pokud máte informace, které by stály za doplnění, ozvěte se.
Obrázek
Uživatelský avatar
no-X
 
Příspěvky: 1480
Registrován: 24 zář 2009, 20:32
Bydliště: Č.Budějovice

Názvy objektivů a optická schémata

Příspěvekod no-X » 21 lis 2009, 19:52

Názvy objektivů a optická schémata

Byl jsem požádán o vysvětlení názvů, které jsou uváděny na starších objektivech - např. Sonnar, Pancolar, Biometar... jaký je jejich význam a zda je možné se podle nich nějakým způsobem orientovat.

Určitý systém tam je, ale je závislý na mnoha ohledech - výrobci, optickém schématu, vývoji optického designu v letech a marketingu. To se různě vzájemně prolíná, takže bohužel nejde o přesné rozškatulkování, díky němuž bychom pouze z názvu mohli odvodit optickou kvalitu a vlastnosti - pouze orientačně.

Názvy objektivů jsou původem Německá záležitost (Japonci je téměř nepoužívali, uveden byl pouze název výrobce nebo značky - Cosinon, Takumar...). S používáním patentovaných názvů pro (původně) jednotlivá optická schémata přišel Zeiss, když po vydání Anastigmatu začali najednou Anastigmaty vyrábět prakticky všichni. Přejmenování vlastního Anastigmatu na Protar (r. 1900) znamenalo počátek řady patentovanýh jmen. Zeiss byl brzy následován dalšími německými výrobci, z nichž asi druhý nejznámější (minimálně v tomto ohledu) bude Meyer, případně Leitz.


Tessar

Obrázek

Označení Tessar je odvozeno z řeckého slova "tessares", které znamená "čtyři". Objektiv je de-facto derivát tripletu (objektivu ze tří čoček), který na první pohled evokuje náhradu zadní čočky za achromatický dublet. Vývoj byl ale trochu složitější; vznikl složením objektivu Protar a Unar.

Výše uvedené klasické schéma je použito obvykle u základních, širokoúhlých a krátkých tele-objektivů. Delší tessary většinou využívají různě upravená optická schémata, ve kterých klasický tessar na první pohled příliš vidět není.

Typické znaky: Pro tessar je typická velmi dobrá ostrost - zvlášť po zaclonění, velmi nízká chromatická vada (tessar je nejjednodušším objektivem, který je možné apochromaticky zkorigovat). Kvůli těmto vlastnostem je velmi vhodný pro makrofotografii. Bokeh na střední a delší vzdálenosti není příliš přitažlivý (typické rušivé kroužky a zdvojení), na makro je dobrý.

Objektivy využívající toto optické shéma: Industary (SSSR), Primotary (Meyer), Macro Takumar 50/4 (Asahi), mnohé objektivy Leitz


Planar

Obrázek

Planar v původním slova smyslu označoval výše uvedené symetrické optické schéma, které vzniklo evolucí double-gauss objektivu, konkrétně náhradou obou "vnitřních" čoček za dublety. Pozdějším vývojem přibyly další čočky, případně byly dublety rozděleny, částečně narušena symetrie apod., takže v současnosti je označení Planar používáno pro celou rodinu objektivů designově vycházejících z původního symetrického 6/4 Planaru.

Planary, u kterých byla pouze narušena symetrie, jsou známé jako Biotar, Helios, Xenon nebo Opic.

Planary, u kterých byl rozdělen přední dublet na samostatné čočky (případě přibyly ještě další) bývají nazývané Ultron.

Planary, u kterých došlo k rozdělení zadního dubletu (případě přibyly ještě další čočky) obvykle nese název Pancolar.

Moderní Planary jsou ve skutečnosti obvykle Ultrony; často dokonce byly rozděleny oba dublety pro rozšíření možností optických korekcí. Některé Planary ale naopak stále drží konstrukci 6/4, takže definice názvu je opravdu hodně volná a používá se zpravidla pro double-guass designy s vyšším množstvím optických členů.


Biotar

Obrázek

Biotar je, jak jsem zmínil v předešlém odstavci, lehce asymetrický Planar 6/4.

Typickou vlastností pro 50mm Biotary je světelnost f/2 (s moderními materiály až kolem f/1.8). U delších ohnisek, speciálních modelů, případně u modelů růzšířených o další optické členy (hlavně 60. léta) může být světelnost až f/1.4. Cloněním nabírá ostrost rychleji než Tessar, ale je náchylnější na chromatickou aberaci (mnohé zdroje uvádí opak, ale klidně si sami udělejte test na axiální CA a uvidíte :-) ). Bokeh bývá dobrý až průměrný.

Objektivy využívající toto optické shéma: Biotar, Helios (SSSR), Oreston (Meyer), Malajský Color-Ultron (Voigtlander), starší verze Pancolarů (bez MC), Macro Planar 60/2.8 a mnoho jiných. Rozšířený Biotar (obvykle sedmá čočka v zadní skupině) je např. Pancolar 55/1.4, ale i mnoho 50/1.4 objektivů ze 60. let (Nikon, Zeiss Oberkochen a další)


Ultron

Obrázek

V podstatě Biotar s rozděleným předním dubletem. Zvýšenými možnostmi korekce šla nahoru světelnost i při kratším ohnisku. Základní Ultron (výše) 6/5 má obvykle světelnost až f/1.7 při 50mm, rozšířené verze typicky f/1.4 a výjimečně až f/1.2. Ultron obvykle získává clonění ostrost rychleji než Biotar, jinak jsou vlastnosti podobné.

Objektivy postavené na designu Ultron: Takumary 55/1.8, 55/2.0, 50/1.4, Pentaxy 55/1.2, téměř všechny Zeiss Planary včetně jubilejních (55/1.2, 85/1.2, 50/1.4, 50/1.7, 85/1.4, 100/2...), většina světelných Canonů včetně moderních AF modelů a mnohé další.


Pancolar

Obrázek

Na rozdíl od Ultronu byl rozdělen zadní dublet. Optické vlastnosti jsou ale velmi podobné. Typická světelnost je f/1.8. Tento optický design byl pravděpodobně používán pouze na MC verzích Pancolarů 50/1.8 a 80/1.8.

Podobný design používal Meyer Macro-Plasmat a Zeiss Jena Macro-Prakticar 55/2.8.


Planar bez dubletů

Planary bez čoček ve skupinách se začaly objevovat až když kvalita antireflexních vrstev dosáhla takové úrovně, že ani vysoké množství přechodů sklo/vzduch nedegradovalo kontrast objektivu. Vlastnosti jsou podobné jako u Ultronů a Pancolarů.

Např. Super/S-M-C Takumar 85/1.8


Sonnar

Název Sonnar je odvozen od německého "Sonne" (slunce) a naznačuje tím vysokou světelnost, kterou se Sonnary na počátku své éry proslavily. Zeiss začal název Sonnar používat po odkoupení společnosti Contessa Nettel, která tento název používala pro vlastní objektivy (Nettelácké Sonnary ale neměly s těmi Zeissovými nic společného, ve skutečnosti šlo o Tessar design).

Sonnar patří do trojice nejrozšířenějších designů vycházejících z tripletu. Další dva jsou Primoplan a Ernostar. Ernostar je ve své podstatě triplet, jehož přední čočku pro dosažení lepších korekcí (světelnost) nahradily dvě čočky:

Obrázek

Sonnar pak přidal další čočku navrženou tak, aby krom korekčních účelů zároveň zapadla mezi dvě stávající a celá tato trojice byla stmelena pro odstranění přechodů sklo/vzduch snižujících kontrast. Sonnar tedy vychází původem z tripletu, jehož optické prvky nahradil tmelenými triplety (případně kombinací dubletů, tripletů apod.). Zmíněný Primoplan vychází z Ernostaru, jehož druhou čočku nahrazuje dubletem.

Jak vyobrazený Ernostar, tak i Sonnar jsou těmi nejzákladnějšími typy; typický Sonnar (50/1.5) vypadal následovně:

Obrázek


Obecné vlastnosti prvních Sonnarů byly: Vysoká světelnost, vysoký kontrast (tmelení do tripletů bez přechodů vzduch/sklo). Dnes je ceněný především jejich bokeh. U pozdějších modelů (zvlášť s nižší světelností) je dosahováno i vysoké ostrosti.

Sonnar v klasické podobě příliš kopírován nebyl, snad jen ruské Jupitery jsou přímými kopiemi Bertelových Sonnarů. Na přelomu 50. a 60. let se ale objevila řada objektivů pro dálkoměrné aparáty, které vycházely z podobné filozofie.

Po příchodu kvalitních antireflexů bylo od tmelených tripletů postupně upouštěno a prakticky všechny modernější Sonnary už nejsou skutečnými Sonnary, ale spíš deriváty Ernostaru. Některé nesou i prvky Planaru, takže je rozdělení poměrně obtížné.

  • klasické Sonnary (tmelený triplet): Sonnar 50/1.5, 50/2, 85/2, 180/2.8. Jupiter-3, Jupiter-6, Jupiter-8, Jupiter-9. Takumary 83/1.9, 58/2.
  • zjednodušený Sonnar (4/3, dublet uprosřed): Sonnar 135/4, 135/3.5, Jupiter-11, Jupiter-37
  • základní Ernostar (bez tmelených skupin): (Auto) Takumar 105/2.8, Super/S-M-C Takumar 135/3.5
  • rozšířený Ernostar (dublet místo zadní čočky): Auto Takumar 85/1.8, Super Takumar 85/1.9, Super/S-M-C Takumar 105/2.8, S-M-C Takumar 120/2.8, Takumar (pre-set) 135/3.5, Super Takumar 135/3.5 (starší model)
  • rozšířený Ernostar (dvě čočky v zadní skupině): Takumar (pre-set) 55/2.2
  • Primoplany a deriváty (dublet na druhé pozici): Primoplan 58/1.9, 75/1.9, 80/1.9, Meyer Orestor 100/2.8, 135/2.8.
  • nezařaditelné: Sonnar 200/2.8, Sonnar 300/4

Dnes jsou Sonnary (ve skutečnosti Ernostary) používané spíš pro objektivy s nižší světelností, zatímco vysoce světelné modely jsou založené na schématu double-gauss (planar/ultron). Výjimkou jsou moderní Zeiss Icon C Sonnar 50/1.5 a Zeis Icon Sonnar 85/2. První jmenovaný má být renovovaným Bertelovým Sonnarem 50/1.5, ovšem přední triplet pro zjednodušení výroby nahradily dva samostatné prvky (a la Ernostar) a zůstal jen zadní triplet. Druhý zmíněný už má k Sonnaru opravdu hodně daleko, využívá plovoucí optický element a nenese žádné tmelené prvky.


Biometar

Obrázek

Biometary jsou objektivy složené z pěti čoček. Někdy bývají považované za zjednodušený Planar, někdy za kombinaci Planaru (přední skupina čoček) a Sonnaru (zadní skupina čoček). Biometary jsou obvykle ostře kreslící objektivy s průměrnou světelností, které jsou schopné vykrýt jak kinofilm, tak i střední formát.

Krom Biometarů 80/2.8 (stará a nová verze) nebo 120/2.8 zakládá na tomto designu i Tomioka Macro Yashinon.


Flektogon

Flektogon je označení širokoúhlého retrofokálního objektivu, které používal východoněmecký Zeiss (Jena)


Distagon

Označení pro širokoúhlý retrofokální objektiv používané západoněmeckým Zeissem (Oberkochen)


Biogon

Širokoúhlý objektiv klasické konstrukce, vhodný pouze pro hledáčkové a dálkoměrné aparáty (zadní čočka obvykle zasahuje hluboko do těla aparátu).


Stručný přehled:

  • Tessar - [1-1|2] - nižší světelnost, nízká CA, vhodný na makro
  • Planar
    • Planar (originální) [1-2|2-1]
    • Biotar [1-2|2-1] - první světelný design pro SLR
    • Ultron [1-1-1|2-1] - světelný, ostrý při minimálním zaclonění
    • Pancolar [1-2|1-1-1] - světelný, ostrý při minimálním zaclonění
  • deriváty tripletů
    • Sonnar [1-3|1], [1-3|3]... - světelný, složený z tmelených tripletů, dobrý bokeh
    • Ernostar [1-1-1|1], [2-2-1|1], [1-1-1|2] - světelný, ale bez tripletů, dobrý bokeh (tři skupiny - clona - jedna skupina)
    • Primoplan [1-2-1|1] - světelný, jeden dublet na druhé pozici, dobrý bokeh
Obrázek
Uživatelský avatar
no-X
 
Příspěvky: 1480
Registrován: 24 zář 2009, 20:32
Bydliště: Č.Budějovice

Re: Názvy objektivů

Příspěvekod karcer » 22 lis 2009, 03:33

Díky moc za takovýhle přehled. Mooc zajímavý počtení. Klobouk dolů chlape :ugeek:
Panove z Yale radi co na "blbejsi naladu". Co tahle vice zkoumat jak na Special K reaguje mozek zdravy a ve vyssich dávkách? 16:35min to nejdulezitejsi.. http://tinyurl.com/j7dhsx3 http://tinyurl.com/jgntfxh http://tinyurl.com/hl4dvfz
Uživatelský avatar
karcer
 
Příspěvky: 2288
Registrován: 21 říj 2009, 23:58
Bydliště: Maroubra Sydney

Re: Názvy objektivů

Příspěvekod no-X » 22 lis 2009, 12:55

Díky. Je to hodně stručně, ale snad alespoň trochu pochopitelný.

Ještě jsem zapomněl na nějaké odkazy:

Historie světelných objektivů pro kinofilm:
http://www.taunusreiter.de/Cameras/Biotar_en.html

Vývoj nejsvětelnšjích designů:
http://www.taunusreiter.de/Cameras/FastLenses_en.html

Vývoj objektivu od jeho prvopočátků:
http://www.oldlens.com/lenshistory.html

Bertele a jeho vývoj Sonnaru (škoda, že z těch jeho objevů byl zrealizováno jen tak málo...)
http://www.luciolepri.it/lc2/marcocavin ... 00_pag.htm
Obrázek
Uživatelský avatar
no-X
 
Příspěvky: 1480
Registrován: 24 zář 2009, 20:32
Bydliště: Č.Budějovice

Re: Názvy objektivů

Příspěvekod standa.foto » 22 lis 2009, 19:05

Tak tenhle clanek je opravdu parada! Presne tohle mi dlouhodobe chybelo! NO-X, jsi pasak!
Uživatelský avatar
standa.foto
 
Příspěvky: 60
Registrován: 23 zář 2009, 22:51
Bydliště: Praha

Re: Názvy objektivů a optická schémata

Příspěvekod no-X » 06 pro 2009, 14:24

Optická schémata

triplety / planary / hybridní

Obrázek Obrázek Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
no-X
 
Příspěvky: 1480
Registrován: 24 zář 2009, 20:32
Bydliště: Č.Budějovice

Re: Názvy objektivů a optická schémata

Příspěvekod Nimrod » 10 črc 2015, 11:52

hezké vlákno :-) rád bych trošku doplnil biogon, byť mi jsou mnohé věci stále neznámé a pro zdejší usery je to asi spíše okrajová záležitost, ale je to část (extra) širokoúhlé historie, která není úplně nezajímavá a celkově mám rád tu extra širokoúhlou historii, byť v ní mám značné mezery (nechce někdo napsat? určitě by to nezajímalo jen mě)

biogon je složenina řeckého slova "gonia" pro úhel s předponou "bio", kterou rád zeiss používal, údajně protože mu to připomínalo cosi dynamického (já v tom vidím spíš přírodu, ale to je možná jen tím víc jak 1/2 století dlouhým časovým odstupem :-))
první předválečné biogony vycházely ze sonnaru a byly pro contax (a také je měl na svědomí bertele). jsou naprosto odlišné od biogonů, které přišly po druhé světové válce. roku 1950 bertele odjel do švýcarska a pracoval u wild-heerbrugg, kde navrhl avigon (zobrazovací úhel 90°) a super aviogon (120°). oba jsou již biogoni. vychází z roosinovových konstrukcí (russar), který dělal extrémně širokoúhlé rektilineární objektivy (i přes 135°).

porovnání roosinova designu s berteleho aviogonem
Obrázek

nejdražší na roosinovo konstrukci jsou obě krajní čočky. bertele místo jedné použil dvě (některé prototypy mají i ztrojené čočky na obou koncích), čímž snížil výrobní náklady natolik, aby se mohli vyrábět i pro normální smrtelníky, a spočítal pro zeiss původní biogon toho jména. přesto byly biogony velice drahé v porovnání s ostatními objektivy (planar 3,5/135 stál 597 marek, kdežto biogon 4,5/75 1516 marek. rok '58). navíc to mělo ten efekt, že pravděpodobně díky tomu si vůbec mohl bertele patentovat biogon a neporušovat tak roosinovův patent. většina biogonů mají světelnost f/4,5, russar je nejčastěji f/6,8. zkreslení (sudkování) je velice malé. první biogoni (1954) byly 4,5/21 pro contax, 4,5/38 pro hasselblad swc a rok poté přišel 4,5/75 pro 4x5
Obrázek
Obrázek

dnes se biogon používá převážně u velkoformátových objektivů, kde se jiná konstrukce už ani nepoužívá pro širokoúhlé objektivy. má nepatrně pozměněnou konstrukci a světelnost je od f/4 po f/8, úhel 100-120°
Obrázek

není mi zcela jasné, jak to měl zeiss s vinětací. dnešní velkoformátové objektivy vinětují značně podle jakéhosi "cos4 low" (má tam být na čtvrtou), prodávají se k nim center filtry. zeiss nikdy nic takového neprodával, vinětace je třeba u swc doopravdy malá, co jsem viděl fotky
Nimrod
 
Příspěvky: 370
Registrován: 11 úno 2014, 16:52
Bydliště: Písek

Re: Názvy objektivů a optická schémata

Příspěvekod karcer » 13 črc 2015, 16:14

Super ze je tu zase nekdo kdo vi a rozumi tomu co pise a najde si cas aby ostatni ( ty kteri maji zajem) trochu poucil..

Po odchodu no-Xe se toho nikdo poradne neujal ( a jini mozna i proto ze tomu dostatecne nerozumeli :) )

Jen tak dal .. a diky :P
Panove z Yale radi co na "blbejsi naladu". Co tahle vice zkoumat jak na Special K reaguje mozek zdravy a ve vyssich dávkách? 16:35min to nejdulezitejsi.. http://tinyurl.com/j7dhsx3 http://tinyurl.com/jgntfxh http://tinyurl.com/hl4dvfz
Uživatelský avatar
karcer
 
Příspěvky: 2288
Registrován: 21 říj 2009, 23:58
Bydliště: Maroubra Sydney

Re: Názvy objektivů a optická schémata

Příspěvekod Nimrod » 13 črc 2015, 17:13

průser je ten, že bych potřeboval od někoho kontrolovat, jestli nepíšu úplný kraviny... optiku jako takovou neovládám, takže se opírám spíš o vyčtená moudra, mnohé si jen tak nějak "pamatuju" a je to taková trošku loterie se mnou...
nicméně pokud by někoho něco zajímalo a budu vědět, rád zas něco sepíšu. ale rovnou říkám, že se absolutně nevyznám v retrofokusových sklech, jen velice drobně v klasických
Nimrod
 
Příspěvky: 370
Registrován: 11 úno 2014, 16:52
Bydliště: Písek

Sdílení stránky na sociálních sítích





Další

Zpět na FAQ a odkazy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron